Chystá se solární revoluce?
Solární kolektory pomalu zaplňují střechy obydlí a šetří naší kapsu levnou teplou vodou, o kterou se stará nevyčerpatelný zdroj energie – sluneční záření. Vždyť na zemský povrch dopadá denně kvantum energie, které odpovídá roční spotřebě lidstva. Teplá voda se poměrně snadno akumuluje v bojlerech, větší množství v akumulačních nádržích. Je k dispozici i ve večerních hodinách, ohřívá naše bazény na příjemnou teplotu, v objektech s velkou spotřebou, např. rekreační zařízení, nemocnice nebo výroba je její příprava levná a spolehlivá. Fotovoltaické panely jsou již problematičtější, zabírají velké plochy, většinou orné půdy a uchovávání elektřiny pro dobu slunečního svitu je možné pouze u malých lokálních zdrojů a to jen náročným ukládáním do akumulátorů. U velkých solárních polí je elektřina k dispozici pouze za světla, v době potřeby ve večerních hodinách je nutno čerpat energii ze sítě.
Uchovávání sluneční energie
Proto je žádoucí energii zachycenou běhen dne, nějak efektivně a levně uchovávat, což je neutuchající snahou mnoha výzkumů.V revoluci v technologiích, který by mohl přeměnit sluneční energii z okrajové alternativy na hlavní zdroj energie, věří vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Podařilo se jim realizovat sen, který je letitou snahou mnoha výzkumných laboratoří a branou ke globálnímu využití sluneční energie a tím je kumulace přebytků energie pro využití v době bez slunečního svitu. Vědci inspirováni fotosyntézou rostlin vyvinuli proces rozkladu vody sluneční energií na vodík a kyslík, který slučováním v palivovém článku tvoří zdroj energie pro potřeby v nočních a hlavně zimních obdobích, kdy je spotřeba největší z důvodu vytápění. Tento objev by mohl zpřístupnit největší čistý zdroj energie, sluneční záření. Zásadním komponentem revolučního objevu je nový katalyzátor, nezbytný pro produkci kyslíku a vodíku z vody. Katalyzátor založený na kombinaci kobaltu, fosforečnanu a dalších kovů v podobě tenkého povlaku na elektrodě. Při průchodu proudu přes tuto elektrodu ponořenou ve vodě, lze napodobit rozklad vody při procesu fotosyntézy.
Nový katalyzátor má výhody oproti svým předchůdcům, tou hlavní je možnost procesu při pokojových teplotách, neutrálním PH vody a jednoduchost. Dosavadní palivové články pro vysokou účinnost potřebovaly ke své funkci vysokou teplotu, což omezovalo jejich využití na úzce specializované aplikace. Autoři nového principu kumulace energie věří, že majitelé domů budou schopni zbavit se závislosti na vnějších dodávkách energií, takže složitá a drahá doprava energie po drátě, by se stala minulostí, což dnes i při zdokonalování solárních energií není možné. Nový proces akumulace energie ve formě kyslíko-vodíkové by měl zajistit kumulaci velkého množství energie vznikající přes den, tedy v době minimální spotřeby, a její využití ve večerních hodinách, ale umožnit vytvořit zásoby na zimní období, tedy dobu maximální spotřeby.
Realita nebo fikce?
To ukáže teprve další výzkum, ochota států investovat do nových technologií a odpor producentů hlavních zdrojů energie. Reálně to je možné při jednoduchém předpokladu množství energie, kterou je např. plocha střechy našeho domova přijmout, ne však zpracovat a využít. Metr čtvereční je totiž schopen přijmout neuvěřitelných 1,8 GWh, vznikají tak obrovské energetické přebytky, které by mohly být díky nové technologii uchovány na dobu největší potřeby. Podobné snahy sice nejsou nijak nové, kumulace levných energií byla vždy v popředí zájmu výzkumu, ale dosud narážely na překážky v podobě složitosti, neúměrně vysokých nákladů a tím nízké efektivitě. Při převratném vývoji techniky a technologií se to však nezdá být jen nereálným snem. Nikdo si netroufne odhadnout budoucnost ani v horizontu několika málo let, nemožné před pár lety se stává dnešní samozřejmostí.